Recenze: POLIBEK Z HLUBIN (Alicia Jasinska)

Originální počin plný magie, překvapení a tajemství



Za recenzní výtisk děkuji nakladatelskému domu Grada
Chci zakoupit tento titul


Australská autorka Alicia Jasinska je novou veličinou na české knižní scéně, ale v zahraničí již vydala několik dramatických romantasy, které nadchnou originalitou. Polibek z hlubin se v originálním znění nazývá This Fatal Kiss a spadá do série Duchové a svatí, kterou u nás začal vydávat nakladatelský dům Grada. Pod značkou Cosmopolis vyšel v nepřehlédnutelné brožované vazbě s chlopněmi a kresba na titulce je dokonalá. Barevná, stylizovaná do vodního prostředí plné kvetoucích blatouchů a krásné rusalky. Neskrývejme nadšení, protože v originále má poměrně zapomenutelnou pohádkovou obálku kresleného stylu, kterak z vody vykukuje rusalka a u ní klečí hoch. Na rozdíl od české verze nuda. 

Polibek z  hlubin je tedy první díl série, proto vás asi nepřekvapí otevřený konec - přestože to vypadá, že v zahraničí pokračování ještě není dosud vydané, snad se tak záhy stane. Knihy s motivy slovanské mytologie jsou v kurzu a velmi oblíbené, protože naráží na tradice a bytosti, jež jsou obvykle opomíjené. Proto v tomto případě budete číst o rusalkách, vymítačích, lesních démonech, vodnících a dalších zajímavých stvořeních, o kterých se informace předávaly pomocí lidových říkanek a pohádek. A nám s ohledem na naši lidovou slovesnost jsou zkrátka bližší, i když je podobných knih méně než těch o upírech, vlkodlacích atd.

Pro přečtení celé recenze klikni na níže zobrazené políčko Více informací...

Vypravování nás vtahuje do děje z několika úhlů pohledů - zejména Gisely a Kazika, kteří jsou jako oheň a voda - ale i tajemného mladíka. Styl psaní je zvláštní, což je dobře - přeci jen téma je samo  o sobě netradiční. Jen pro někoho může být těžší se začíst, jelikož je čtení méně dynamické. Příliš se toho neděje ani později, přestože knize nechybí napětí a poutavost. Důraz je dán hodně na popisy, díky nimž poznáváme krásnou vesnici s moderními prvky, ale přesto se zachovalou vesnickou kulturou a tradicí. V jaké době se děj odehrává je však zřejmě záhadou. Stejně tak máme možnost nahlédnout na vodní svět, ve kterém se pohybuje Gisela. Atmosféra u obou prostředí se liší a je skvěle vytvořená. Jak tušíte, u vesnice je život vřelejší a bují, zatímco pod vodou je temnější a chladný,avšak nikdy při čtení nechybí emoce. 

Gisela je zajímavá dívka, která kdysi zemřela tragickou smrtí a proto se z ní stala rusalka. Se svým osudem není spokojená. Chce se znovu stát člověkem a pomstít se, začít žít, ovšem úkol je to nesnadný. Dívka se na něj však tak upírá, že i přes zjevné nebezpečí se toulá vesnicí a svádí mladíky k polibku. Právě polibek ji může změnit zpět v člověka - alespoň to tak zaslechla a bezhlavě tomu věří. Když však pozná tajemného chlapce Alekseje, všechno začne být složitější. 

Kazik odjakživa chránil vesnici s prarodiči. O jeho rodině se vypráví všelicos -  někteří věří, jiní ne. Prarodiče zemřeli a teď na vše zůstal sám. Je osamělý, přestože mu společnost dělá alespoň sestřenice, na ochranu je sám. Musí se postavit všelijakým stvořením, ale nejvíce problematická je rusalka Gisela. Kdovíproč se mu snaží udělat ze života peklo (a ona to vidí stejně - proč ji  ten Kazik nenechá už konečně být?!), proto musí být bdělý a bojovat proti ní. Jenže když se s ní střetne a zjistí, že jeho magie z nějakých důvodů nefunguje, tak nezbývá, než společně uzavřít pakt... Pokud by se ostatní stvoření dozvěděla, že vesnice není chráněná, děly by se strašlivé věci. 

Zatímco Giselu a Kazika je snadnější zařadit - Gisela  je nespoutaná volnomyšlenkářka, zatímco Kazik je chmurný až mrzutý - tak Aleksej působí klidným, vřelým dojmem a opřádá ho tajemství od začátku až do konce. Tento hrdina se s přízviskem tajemný narodil! Co skrývá? No, to budete nejspíš hodně překvapení! 

Dějová linie je opravdu cílená  na čtenáře young adult. Proto nečekejte dospělou verzi, která by byla zřejmě temnější a  děsivější -  možná něco ve stylu Krve pro  Rusalku od naší české autorky Petry Slováčkové. V tomto případě se však nemusíte bát surovosti a temných hororových prvků, ba naopak není příběh jen originální, ale také zábavný a jiskrný díky netradičnímu přátelství. 

Prim hraje polský folklór, který je nám velmi blízký, jelikož se podobá našim kulturním zvyklostem a o stvoření, která v knize potkáte, jste také už určitě slyšeli. Svou roli hraje také náboženství, modernizace a její dopad na kulturu. Lehce se můžete ztrácet v době, ve které se  dění odehrává - některé prvky jsou moderní, ale například mobilních telefonů se nedočkáte. Náročnější čtenář může očekávat komplikovanější a propracovanější koncept, ale působí spíše plošším dojmem a navíc se některé informace nadbytečně opakují, což kazí i dynamiku. Zkrátka ya, při kterém autorka místo propracovanosti některé prvky ošidila nebo vypustila, čímž může některé čtenáře zklamat. 

Polyamorie není v romancích běžný motiv, ale dostává se do popředí. Nyní však můžete mít pocit, že se okrajově jedná o milostný trojúhelník, ale s ohledem na hororové prvky a tajemství neočekávejte úplně to samé. Typická  polyamorie je opravdu na hony vzdálená, protože tady jde o něco víc než je romance. Autorka má esa v rukávu, kterými vám ukáže, že očekávat obyčejný trojúhelník by byla škoda,  když má vymyšleno něco mnohem výraznějšího a zajímavějšího. Nicméně emoce si v rámci ya vychutnáte, ale romantiku příliš nečekejte. Osobně jsem vnímala více fantasy drama než love story. 

Jak jsem informovala, konec je víceméně otevřený, protože se můžeme těšit na pokračování. Poslední třetina je očekávaně nejdramatičtější a  mnohé se rozuzlí, přesto však některá tajemství a cíle zůstávají. Překvapí vás, že ač se jednalo o ya, narazili jste cestou i na témata pro dospělé a některá i závažná - zmínky o sexuálním napadení, smrt, vražda a násilí. Přesto však bylo čtení poměrně optimistické, mírně drzé a velmi osobité. 

Polibek z hlubin není klasická romantasy. Spadá mezi  originální počiny slovanské mytologie a skrývá v sobě mnoho. Je jen na vás, čím vás titul nadchne a jak moc budete hrdinům fandit. 

Přiznám se, že jsem z počátku vůbec netušila, co si myslet o stylu psaní. Ne, že by se mi líbil, ale ani se mi nelíbil. Byl prostě hodně svůj a trvalo mi si na něj zvyknout. Stejně tak sice nemám nic proti Gisele, ale ani ta si mě nezískala. Za to jsem si však oblíbila Kazika, i když ve mně vyvolával spíš pocit, že ho mám obejmout. A co se týče tajemného Alekseje, ten mě dostal na první dobrou. To je prostě osobnost. Navíc jsem to, co jsem se pak dozvěděla, vůbec neočekávala. Převezla mě, jelikož jsem předpokládala, že půjde o něco jiného. Líbilo  se mi to víc, než kdyby bylo po mém. Je fakt, že bych knížce vytkla pár věcí, nebylo to úplně perfektní  a vhodné pro náročnější čtenáře. Na druhou stranu se jedná o ya, stravitelné pro cílové čtenáře, pro které je mnoho prvků nových a složitější koncept by je mohl odradit. Polibek z hlubin má své kouzlo, i když to je hodně osobitá publikace a nezíská si úplně každého čtenáře. Ale ty, které si získá, ti v ní budou mít poklad. 



Žádné komentáře:

Okomentovat


Copyright © SVĚT MEZI ŘÁDKY | Šablona: Lucy Lillianne. Optimalizováno pro Firefox.