Recenze: PRAVDA (Robert Muchamore)

Pravda o Pravdě...


„Tohle se ti stává v jednom kuse, Jamesi. Vždycky ti rupnou nervy a vyjíždíš po lidech. Třeba když jsi v pátý třídě seřezal toho kluka a rozmlátil všechny potřeby na výtvarku. V šestý třídě jsi jednomu klukovi zkroutil nohu tak děsně, že jsi mu málem zlomil kotník. Toho dne, co umřela maminka, jsi napadl Samanthu Jenningsovou. Při kurzu základního výcviku ti ujely nervy a dupl jsi Kerry naschvál na ruku. A pokud se dobře rozpomínám, párkrát jsi hnusně zmlátil i mě.“





Anotace: 
Drobní zločinci dokážou v místním měřítku škodit stejně jako mezinárodní mafie. Kšeftař a podvodník bez skrupulí si ve svém rajonu připadá jako král. Je neprůstřelný, neohrožuje ho ani konkurence, ani úplatná policie. A má rád svou rodinu, především svoje děti. Chová se vlídně k jejich kamarádům. Vlídně – jako král k poddaným. James Adams dostane v podstatě stejný úkol jako vždy: spřátelit se s dětmi a rodinou cílové osoby a získat o ní informace, které se policii sehnat nedaří. Měla to být vlastně odpočinková mise s nejnižším stupněm důležitosti. Postupně se zvrtla ve vyšetřování odporného zločinu... Agenti CHERUB jsou ve věku deset až sedmnáct let. Žijí ve skutečném světě. Podklouznou pod radary dospělých a získávají informace, jež zločince a teroristy posílají do vězení.

Nakladatelství: BB art
Rok vydání v ČR: 2008
Vydání originálu: 2005
Žánr: Literatura světová, Dobrodružné romány
Ze série: Cherub (4)
Orig. Název: The Killing

Úryvek z knihy zde

Než jsem knihu začala číst, podívala jsem se na komentáře a hodnocení na serveru Databazaknih. Čtenáři tuto knihu považují za slabší, ale já do toho šla s tím, že si udělám vlastní úsudek, ale zřejmě se moc lišit nebude... 

Je pravda, že Jamesovi je třináct let a už se pomalu dostává do puberty. Autor se to všemožně snažil 
vystihnout, ale mám pocit, že se mu v Pravdě nedaří s charaktery. Od pana Large přes Kerry až po samotného Jamese Adamse jako by mu něco unikalo. Postavy mi nepřijdou opravdové, spíše jako loutky, které jsou neumně vytvořené. Muchamore tahá za nitky a vláčí je sem a tam, aniž by to mělo nějaký smysl a díky tomu jejich jednání vypadá trochu pološílené. Kerry se mi tímto přístupem na začátku hodně zošklivila - upřímně nechápu, co na ní James vidí. 

Hlavní postava je mi pořád sympatická, ale jeho změny nálad a výbuchy pomalu přestávám chápat a počítat. James byl vždy poněkud nevypočitatelný, ale vždy stabilní postava. Teď to chování k němu vůbec nesedí, alespoň mně ne a přijde mi, že autor se marně snaží uchopit podstatu svých postav, které mu pod prsty unikají. 

Děj je jako v každé předchozí knize Cherub. Dobrodružný, nadějný a čtivý, ale kazí to právě ty neuchycené charaktery, které podle mě některé věci zbytečně přehánějí a důležité zas naopak neřeší. Tohle byl první díl Cherub, kde jsem protáčela oči a povzdychávala. Kde se mi opravdu chtělo přestat číst, když měla každá druhá postava pomalu hysterický záchvat. 

Tohle všechno se zlepšilo a srovnalo až s příchodem na misi, kam Jamese doprovázel zkušený agent s černým tričkem, samotná legenda, Dave, se kterým se vzájemně doplňovali. Osobně se mi akce jen s těmito dvěma líbila, protože ačkoliv to nebylo až tak moc napínavé a dobrodružné, mohla jsem se jaksi vzpamatovat z předchozích histerií, protože kluci byli opravdu v pohodě. 

Ale samozřejmě, to by nebyl CHERUB, aby napínavá stěžejní akce chyběla! Není to tak brutální jako mise ve vězení (3. díl), ale zas to bylo svým způsobem originální. Sledovačka opravdu na míru, které dokázal autor sepsat opravdu skvěle. Nalákal na pokračování každé stránky tak moc, že jsem knihu dočítala do tří do rána a nemohla jsem se v té chvíli, kdy mise vrcholila, prostě odtrhnout. 

Jak známe Jamese, tak nejenže se v této knize opět zapletl do průšvihu, ale měl i nějaký ten románek. Líbí se mi, jak autor své čtenáře provází v Jamesově životě, protože jsem si tohoto hlavního hrdinu oblíbila. 

Konec mise je psán v časových rozestupech a je nejnapínavější z celé Pravdy. Opravdu se mi líbilo, jakou past John vymyslel. Myslím, že takové počteníčko ocení každý čtenář. :o) 

A nakonec opět bonus, kdy autor napsal, jak to dopadlo s ostatními postavami a jakým způsobem se udála jejich budoucnost. 

Musím přiznat, že snížené hodnocení čtenářů má opravdu svůj důvod. Já sama počítám tento čtvrtý díl série Cherub jako slabší, ale nikoliv hrozný. Hlavně bych strhla hvězdičku za začátek, který byl poněkud nestabilní. Ovšem přečtení nelituji, zkrátka občas se nezadaří na plný počet, ale to není důvod, abych v sérii nepokračovala i nadále. 

Knižní obálka: 
Česká je trochu patetická a nepřipomíná mi nijak připad. Takže asi nejlepší je podle mého ta zahraniční, kde je vyfocený asfalt s ohraničením zavražděného. Ale upřímně... Čert vem obálku, hlavně, když se podaří obsah! :o))

Uvidíme se u pátého dílu s názvem Šílenství, který má být podle všeho prý opravdu něco! :o)