Znáte Annu Bolavou? Ne? Tak to byste měli rychle napravit. V květnu jí totiž u nakladatelství Odeon vyšlo volné pokračování románu Do tmy, za který v minulém roce získala Magnesiu Literu. Že na podobné ocenění neslyšíte? Nevadí. I tak si tuhle vymazlenou knížku přečtěte, abyste se mohli co nejdříve vrhnout na o nic méně vyšperkovanou novinku Ke dnu. Pokud jste grafickou podobou unesení podobně jako já, podívejte se i na další tvorbu nakladatelství a grafického studia Take Take Take, které je důkazem, že krása spočívá v jednoduchosti a detailu. :)
Jak už napovídají samotné (mimochodem podle mě naprosto skvěle zvolené) názvy a předestírá i autorčin pseudonym, nepůjde o žádné pozitivismem nabité příběhy. Právě naopak. Anna Bolavá produkuje bolavou četbu, která na vás už skrze anotaci dýchne buď horké šílenství s nahořklou pachutí ulpívající na patře, jak je tomu u Do tmy, nebo vás v případě románu Ke dnu paralyzuje mrazivým sevřením všudypřítomné malosti, která vyvolává patřičnou úzkost. Ale nebojte se, vždycky si můžete vybrat. Je jenom na vás, čemu dáte přednost... ;)
Anotace:
V době prvních mrazů na konci listopadu je v močálech na kraji města nalezeno mrtvé tělo manželky lékaře Marka Diviše. Mezi obyvateli se začíná roztáčet kolotoč úvah, spekulací a pomluv. Osudy postav se kříží a praskají jako dráty elektrického vedení stožárů v polích za městem. Román Ke dnu volně navazuje na úspěšnou prvotinu Do tmy, za niž autorka obdržela roku 2016 Magnesii Literu za prózu.
Žádné komentáře:
Okomentovat