Recenze: TÍHA VESMÍRU (Jennifer Niven)


Hluboké myšlenky v úžasné love story 


Drahý příteli,
nejsi zrůda. Někdo tě chce. Někdo tě potřebuje. Nikdo jiný jako ty na světě není. Neboj se opustit zámek. Tady venku je nádherný velký svět.

S láskou

Jiná čtenářka (Str. 394)
  





Máte v oblibě díla, která vám ze sebe dají opravdu hodně? Tíha vesmíru se rozdá téměř až do posledního písmenka a překvapí každého, kdo si ji přečte. Potřebujete pozitivní četbu s hlubšími myšlenkami, které vám mohou změnit přístup k životu? Tento neobvyklý příběh si vás prostě získá...

Styl psaní v ich-formě přítomného času čtenáře snadno a rychle vtáhne do dynamického děje, kde se stále něco hýbe, ať už jde jen o myšlenkové pochody nebo posuny po bojovém poli zvaném střední škola. Popisy jsou zajímavé, vtipné a mají své kouzlo. Celá kniha má lehounce kouzelnou a nadějeplnou atmosféru. Kapitoly se střídají z pohledu Libby a Jacka.

A bože můj, už zase brečím, ale pak zřejmě omdlím, protože když se proberu, hrozně to se mnou hází a já ležím na náklaďáku, dokonce se ani nevejdu do sanitky jako normální člověk. Místo modré oblohy se dívám na zašlý kov a okamžitě se cítím strašně ponížená. Kolik lidí bylo asi potřeba na to, aby mě dostali ven? (Str. 132)

Libby se chystá po prvé po několika letech zpátky do života mezi své vrstevníky. Střední škola ji nepřivítá zrovna s otevřenou náručí a stane se obětí šikany... Má za sebou traumatickou minulost, se kterou se snaží prát, aby neskončila zas uvězněná ve svém těle a domě. Oproti tomu Jack se připravuje na stresující dny tak, že se snaží působit jako člověk, kterého nikdy nic nerozhodí. Když je nutné, aby menším zlem zachránil situaci... obětuje se.

Libby je úžasná osobnost, ačkoliv váží nějakých 160 kg. Byla na tom mnohem hůř a díky tomu je také velmi známá. Snaží se však začínat od nuly a být tím, kým chce být. Touží se stát tanečnicí ve skupině, která je pro ni vzorem. Chce být člověkem, který má na světě své místo a ze všech sil bojuje s každým, kdo se jí snaží ten pocit vzít.

Jack je u svých spolužáků velmi oblíbený, aniž by kdokoliv z nich tušil, co má za problém. On je totiž nepoznává a pokud ano, pak pomocí identifikátorů. Cítí se jako cizinec při každém pohledu do zrcadla a vnímá to tak i v kruhu rodiny, kde to začíná skřípat. Jack musí stůj co stůj udržet svůj svět takový, jaký je, proto se nebojí dělat i věci, které vlastně občas odsuzuje...

Postavy jsou působivé osobnosti a spousta čtenářů ocení, že nikoliv dokonalé. Hrdinové mají své špatné stránky a o to živější a reálnější jsou. Neplatí to pouze o hlavních hrdinech, ale i vedlejších, ať už je to spolužák nebo rodič.

Nejsem debil, aspoň ne v tomhle smyslu. Mám nemoc zvanou prosopagnosie. Znamená to, že nerozeznávám obličeje, dokonce ani těch, který miluju. (Str. 293)

Jednoduchý děj se střídá s prožitky obou hrdinů, kteří mají své velké a malé bitvy, vítězství i prohry. Jedna šarvátka je dá dohromady a pak už je na nich, jestli z nich budou nepřátelé anebo se pokusí z toho vytěžit mnohem víc. Zajímavé je, že u této knihy bych vám klidně mohla vyspoilerovat děj, ale přesto bez přečtení nepoznáte to nejpodstatnější... ty emoce, víru a naději. Nádherné poselství, které skrze řádky autorka posílá mezi své čtenáře... Důležitý tedy není děj, ale ty myšlenky, které na někoho mohou působit jako lehká terapie a pomohou mu vnímat svět mnohem lépe.

Kniha se zabývá tématem šikany, ale tou klíčovou myšlenkou je poukázání na povrchnost, která mezi lidmi panuje. Díky tomu, že odhalila, jakým způsobem funguje svět lidí, kteří trpí obličejovou slepotou, otevírá oči a poukazuje, že jsme vlastně všichni stejní a záleží především na charakteru. Hranice povrchnosti zcela boří Libby, která je neskutečnou osobností, ale přitom jí dává zabrat běžný život více, než by si přála. Ona se však každé výzvě a facce postaví čelem a každou ránu vrátí s neskutečnou grácií a především na úrovni. Prosopagnosie není jen povrchovým problémem, autorka jde do hloubky. Kniha svým způsobem odkrývá, že aniž by to bylo vidět, každý máme své vlastní bitvy, které prohráváme a vyhráváme. A je důležité nepřestat bojovat. 

Romantika je neobyčejná a přitom reálná. Je okouzlující, přesně, jak říká nápis na knižní vazbě. Dočkáte se polibků, motýlku v srdci a tužeb, které teenageři mají, ale žádné erotiky. Do tohoto příběhu by se nehodila, věřte mi.

Stáhne si vlasy ke straně a já chci říct: Nedělej to. Zmizíš mi před očima. (Str. 222)

Co čtenářům může vadit?
* V ději se objevuje nedoraz, kterého si každý nemusí všimnout. Náročný čtenář bude však polemizovat nad tím, zda je to chyba překladu nebo to autorce uniklo. Na příběhu to nic nemění, snad jen si čtenář uvědomuje, že i dokonalá kniha může obsahovat vadu a přesto ji budete zbožňovat.

Komu bych knihu doporučila?
Velmi posilující a motivující dílo bych určitě doporučila nejen teenagerům, ale i dospělým, kteří si jsou nejistí a netuší, jak se projevit. Tíha vesmíru má skrytý název a ten zní: Buďte sami sebou.

Knižní obálka: 
Pokud ty skvrny poukazují na obličejovou slepotu, pak tomu rozumím. Ale beztak mám pocit, že podstata té obálky mi uniká a přesně nechápu, nač má poukazovat. Nejspíš jsem se příliš zamýšlela nad dějem a ilustrace mi unikla. Musím podotknout, že ji soudím až týden po přečtení, protože jsem musela nechat recenzi uležet a knižní obálku jsem hodnotila až dodatečně. To také může mít vliv. Možná při druhém čtení si vzpomenu nebo pochopím, co je důvodem té kresby, ale prozatím ji vnímám trochu zmateně. Upřímně, vůbec netuším, co by se k téhle hodnotné knize hodilo za knižní obálku...




Anotace:
Okouzlující love story, která vás dostane!

Každý si myslí, že dobře zná Libby Stroutovou – tuhle odvážnou dívku s úctyhodnou váhou, jejíž fotku s titulkem „nejtlustší teenagerka Ameriky“ otiskly před dvěma roky snad všechny noviny v USA. Libby se ale od té doby změnila – a nejen co se váhy týče.Stejně tak si každý myslí, že dobře zná i Jacka Masselina. Mezi spolužáky je oblíbený, randí s nejkrásnější holkou ze školy a na první pohled to může vypadat, že má všechno, co si může přát. Až na to, že trpí prosopagnosií – není schopný rozeznávat lidské tváře a svůj handicap samo sebou skrývá.Když tedy na sebe Stroutová a Masselin rázem narazí ve škole, svět se obrátí vzhůru nohama – minimálně Van Burenova střední. A malér je na světě!

Nakladatelství: Yoli
Rok vydání: 2017
Žánr: Young adult
Počet stran: 408
Vazba: brožovaná s chlopněmi






Copyright © SVĚT MEZI ŘÁDKY | Šablona: Lucy Lillianne. Optimalizováno pro Firefox.