Recenze: NA ODVRÁCENÉ STRANĚ (Anthony O´Neill)

Na vlastní nebezpečí! 

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Leda

Leda na FB

Chci zakoupit titul Na odvrácené straně!

Pokud jste v nedávné době sledovali, jaké novinky mají vycházet, určitě vám neunikl tento román. Na první pohled působivá obálka a kontroverzní anotace, vypovídající o tom, že příběh nebude pro čtenáře žádnou procházkou mezi růžemi... ačkoliv trny a ostří titul rozhodně má a autor se neobával je použít. Na odvrácené straně vychází velmi brzy a pokud vás anotace zaujala, neměli byste si jej nechat ujít! Já vám řeknu proč!

Styl psaní v er-formě je velmi výstižný a příhodně neosobní až chladnokrevný. Dodává tomu zanícenou a krvelačnou atmosféru, která vás vtáhne do děje. Ačkoliv titul obsahuje spousty popisů, někdy až třeba celou krátkou kapitolu, je stále až fascinačně čtivý a dynamický. Pravda, nejedná se o jednoduché čtení, ta komplikovanost už od začátku nadchne náročnější čtenáře, kteří touží po krvelačnosti a surovosti. 

Hned z počátku vás autor vítá různorodými motty, která jsou ďábelsky vtipná a většinu z nich lze zařadit do hesel černého humoru, který nikdy neumírá, ačkoliv mnohé položí na lopatky. Úvod vám tedy dává najevo, že se začítáte do knihy, kterou čtete na vlastní nebezpečí a jste-li citliví čtenáři, raději byste ji měli zaklapnout a poohlédnout se po něčem méně náruživém. 

Jak jsem vás již informovala, tak spousty popisů vás může zahltit hned v začátku. Někteří to možná vzdají, ale ta komplikovanost není tak vážná, aby vás odradila. Informace jsou zajímavé a nikoliv nudné, takže se skutečně čtou sami. Ano, musíte nad nimi přemýšlet či si je pamatovat, ale jelikož se nejedná o odpočinkovou četbu povrchního rázu, je lehké zavaření mozkových závitů víc než žádané.

S hlavním hrdinou se setkáváte brzy, ne hned v začátcích, protože autor zobrazuje více úhlů pohledů skrze vyprávění v er-formě. Protřele se o něm díky rozhovoru pro tisk dozvídáte podstatná fakta, ke kterým v průběhu čtení přiřazujete další a další a vnímáte, jak z příběhu vystupuje zajímavý charakter. Samozřejmě ne jeden, je jich mnohem víc, na které jen tak nezapomenete z různých důvodů. 

Poručík Damien Zackon má na zemi rodinu, ale musí žít na Měsíci, protože úspěšně odhalil někoho, kdo měl ty správné konexe... Vše se snaží brát s nadhledem. Je to silná osobnost, ale cítí nejistotu, když mu kolegové od policie zrovna nedrží pěsti. Právě Damien, když se do něčeho zakousne, tak se jen tak nepustí... 

A díky tomu začíná svéhlavá, komplikovaná a náročná cesta, na které se setkává se spoustu nových informací i lidí a odhaluje nečekané. Detektivní linie je zajímavá, obsahuje pestré, někdy až děj či hrdiny devastující zvraty a láká k rozhřešení.

Druhá linie se týká psychopatického androida, který je doslova k pomilování na zabití. Někteří ho budou proklínat, jiní budou fascinování jeho charakterem. Je to jeden z nejbizardnějších a nejpropracovanější prvků románu, který vám utkví v paměti. Jeho cesta je lemována karmínovou krví, mozky obětí a bezduchými těly... Zkrátka tento chlapík má styl!

Obě dějové linie se všemi vedlejšími prvky jsou propracované a nadupané informacemi, zajímavě propletené a ukotvené do námětu, který vám díky výrokům jednoho hrdiny bude připadat lehce pohádkový. 

Ačkoliv anotace napovídá, že by se mohlo jednat o něco, co překračuje hranice, naštěstí tomu tak není. Je pravda, že pokud byste při čtení počítali počet nebožtíků, dojdete k úctyhodnému číslu, ale zas až taková zvěrstva to nejsou. I když... tohle si každý musí zodpovědět sám. Rozhodně nedoporučuji citlivějším povahám.

Vše je popsáno tak chladně, až to vykresluje odtažitou atmosféru. Doslova sociopatickou, jelikož přihlížíte tomu všemu a nevnímáte téměř nic stejně jako někteří hrdinové, kteří provádějí ďábelské věci... Možná to pro vás bude mínus, ovšem mě se ta bezcitnost k příběhu víc než hodí a řekla bych, že takové zpracování má svůj účel. 

Ta noir stránka celé věci... Ano, je to temné. Temnější, než někteří předpokládají. Podmanivý, zvrácený černý humor úspěšně rozesměje každého cynického bastarda čtenáře, který netouží jen po krví a zlámaných kostech, ale po precizní ironii. 

Sci-fi ve stylu noir se sice nese celým příběhem, jelikož se děj odehrává na Měsíci a všechna ta technologie nejednoho rozhodně potěší, ale je zastíněné tou temnější stránkou románu. Ustupuje tedy do pozadí a vy ač se brodíte měsíčním popelem, vnímáte především potoky krve, kterými musíte projít, a temná zákoutí, jež s Zackonem vymetáte.

Překvapující závěr se dá v závěrečném dění vytušit, ale stejně budete zírat. Všechno se zbarví ještě hutnější rudou, když padnou poslední taje a choré zásady některých hrdinů mnohé z vás omráčí. 

Komu bych drastickou sci-fi detektivku doporučila? Tak samozřejmě těm, kteří mají v oblibě tyto žánry, ale ke všemu mají pro strach uděláno a nebojí se vrhnout po hlavě do míst, kde vás masoví vrazi líbají na dobrou noc francouzským klíčem. 

Jak se návštěva knižního světa Na odvrácené straně líbila Chensie? Bylo to zábavné, poučné, chladné... no, zkrátka noir. Ten humor mi přišel opravdu úžasný a zamilovala jsem si ho nejvíce. Detektivní linie vyhledávám občasně. Ačkoliv případ nebyl přesně podle mých představ, propracovanost celého příběhu mě téměř uchvátila. Celkově oceňuji, že kniha nepostrádá onu zvrácenou a podmanivou stránku, která celé dílo jen vyzdvihuje.

Knižní obálka: 

Naprosto fantastická! Jednoduché, podmanivé a výstižné.

Anotace: 

Na zastíněné straně Měsíce založil excentrický miliardář Fletcher Brass kolonii, která slouží jako vězení pro ty nejtěžší zločince na Zemi. Ale kolonii využívají také váleční zločinci, zabijáci, sexuální maniaci - i turisté toužící po extrémním dobrodružství. Protože neexistuje ve vesmíru místo, kde byste sehnali silnější drogy, nebo levnější plastickou operaci... Ale bombový útok na kolonii je jenom začátek...

Nakladatelství: Leda

Rok vydání: 2018

Žánr: Sci-fi

Počet stran: 432

Vazba: pevná s přebalem