Recenze: POD KUPOLÍ (Stephen King)

Psychedelické postapo plné surové lidskosti

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Beta

Chci zakoupit tento titul

Světově proslulý spisovatel Stephen King sepsal svět Pod kupolí v roce 2009 a od té doby v České republice prostřednictvím nakladatelství Beta vyšel titul již několikrát. Poprvé rok po oficiálním vydání v zahraničí a podruhé v roce 2018. Letošní rok vydali titul znovu a tentokrát s pestrou psycho obálkou, která rozhodně přiláká oko čtenáře a zrcadlí zneklidňující příběh. 

Kladem nebo mínusem, záleží, jak se na knihu díváte, je její obsáhlost. Děj se odehrává na 902 stranách, což je pro někoho opravdu výzva. S ohledem na počet stran je však opravdu komplexní s ohledem na množství osudů, které autor předestřel a kvalitně vykreslil. 

Vypravování v er-formě je pěkně komplikované a pro někoho může být i lehce zmatečné, jelikož se autor v jedné kapitole zabývá jedněmi hrdiny a ve druhé zas dalšími. Poté se k těm prvním vrací třeba až po pár dalších kapitolách. Zkrátka máte možnost přečíst si několik dějových linií, které spolu zdánlivě nesouvisí, ale přesto mají mnoho společného nebo se později pojí. 

V úvodu King nastiňuje, jak uvěznění pod kupolí ovlivní životy mnoha obyvatel ve městě. Jelikož kupole najednou bez varování umístí nad město, dojde hodně lidí k úhoně. Je jasné, že najednou jsou životy lidí v ohrožení a teprve si začínají uvědomovat, co se vlastně stalo. Už od prvních stránek je kniha poměrně zneklidňující a místy až brutální. Můžete podle toho usuzovat, že se tak bude stejným směrem ubírat celý příběh, který se snaží zobrazit lidskost postav až na dřeň a daří. 

Podle očekávání je hrdinů opravdu hodně. Někteří hrají prim, větší množství je jich vedlejších, ovšem i ti prožívají své životy a mají svůj osud. Pravda, některé nejsou tak kvalitně vykreslené, aby vás zasáhly a působí spíše jako do počtu. Překvapilo mě, že se v knize objevily i ploché postavy, ale přičítám to právě obsáhlosti. Možná trochu ubrat, aby měl autor možnost věnovat svou péči všem, a i hrdinové byli do jednoho řádně sepsaní.  Pro někoho bude líbivé, že je spisovatel poměrně trýznivý, protože nebere ohledy na nic a nikoho, když se jedná o jeho literární postavy. Náročnější čtenář nejspíš někdy narazí na účelovou situaci, která působí až vynuceně. Pro někoho možná King zbytečně zatlačil na pilu, co se některých charakterů a scén týče. 

Mezi nezapomenutelné patří kupříkladu Jim Rennie či Dale Barbara, Zrzek, atd. Základní zápletka začíná jednoduše. Dale Barbera, který je známý rovněž jako Barbie, měl potyčku se synem radního. Junior Rennie je případ a jeho otec Jim Rennie ještě větší. Nejlepší by bylo pro Barbieho utéct, jenže to už se mu nepodaří. Neviditelná překážka mu způsobuje větší problémy, než by tušil, a nejen jemu. 

Kingův vojenský experiment tkví v izolaci. Městečko Chester´s Mill je náhle odříznuto od zbytku světa a občané nemají možnost úniku. Kdo se chopí vedení a jakým stylem? Co všechno se začne bortit a jak se lidé s naprosto psychedelickou situací vyrovnají? Kingovo mistrné dílo je částečně horor, postapo a psychologický román v jednom. Je potřeba brát v potaz, že místo u Maine je opravdu odříznuté od světa a začínají se logicky odehrávat krizové situace – nedostatek všeho, nač si jen ukážete, není tím hlavním. Všechno se obrací na lidi, kteří jsou ústředními aktéry v téhle příšerné, a přesto úžasné knize. 

Pokud máte Kinga načteného, tak moc dobře víte, že se nezalekne žádného z témat. V tomto případě dostává silný záběr především ukázka morálních zásad, ale samozřejmě i závažná témata – vraždy, nedostatek, mezilidské vztahy v krizové situaci, násilí, zbraně, smrt, fanatismus. King s vámi nebude jednat v rukavičkách, tím si můžete být jistí. Všechno představuje poměrně surově a reálně, takže citlivější čtenáři mohou být opravdu nemile překvapení. Jelikož vás knížka snadno vtáhne do příběhu, předpokládám, že stejně jako já i dost z vás bude osudy lidí prožívat a ty emoce při čtení s vámi zamávají. To je na Kingovkách kladné i záporné zároveň – prožití muk spolu s hrdiny. Bezmoc, když pozorujete bezpráví. 

Čím titul odradí? Možná právě počtem stran. Číst totiž 902 stran ve světě, kde na vás padá klaustrofobie, kriminalita stoupá, lidé šílí a není úniku je opravdu psycho. Ovšem zážitek je to na jednu stranu stejně působivý a úžasný jako děsivý, právě proto stojí si Pod kupolí přečíst. Ať už ji budete číst na etapy jako já nebo ji zvládnete třeba za pár dní celou. Jelikož je čtivá, určitě se toho nebojte! 

Pro mě to bylo skvělé i šíleně. Občas na mě ze čtení padaly nejrůznější hrůzné myšlenky a bylo obtížné se někdy s některými fakty a scénami poprat. Nelíbilo se mi to. Myslím, že King nemá meze a je občas pořádně šílený a geniální zároveň. I přesto, že je knížka opravdu obsáhlá, jsem si ji nesmírně užila! Asi bych byla pro, kdyby dění rozdělil do stravitelnějších kratších knížek. :D Nebo vynechal to lidské a temné, co v nás je, a napsal to sluníčkově. :D To bych se pak vyhnula pár nočním můrám. :D Ale přesto nebo právě proto, jak moc surové to bylo, jsem za knihu velmi ráda a spadá do nezapomenutelných přečtených knih, které si s oblibou ještě někdy připomenu. 

 Anotace a bližší informace na stránce knihy u Booxy