Recenze: ASPOŇ TROCHU NORMÁLNÍ (Trish Dollerová)

Dojemný pohled do vojákovy duše



"Co ti to ti mariňáci udělali, Trave?" zeptá se. "Bývala s tebou o moc větší legrace." 



Anotace: 
Když se Travis vrátí domu z mise v Afghánistánu, zjistí, že jeho rodiče se rozvedli, bratr mu přebral přítelkyni a ukradl auto. A navíc ho pronásledují noční můry, v nichž stále dokola vidí smrt svého nejlepšího přítele. Zdá se, že jeho život je úplně v troskách. Pak ovšem potká Harper, svou dávnou kamarádku ze střední školy, s kterou se začne prodírat minovým polem rodinných problémů i posttraumatické poruchy. A konečně se zdá, že život by mohl být aspoň trochu normální. Travis suchý humor, smysl pro čest a povinnost i schopnost věřit v životě v to dobré, z něj dělají neobyčejného a neodolatelného hrdinu. Trish Dollerová, autorka knihy Kde hvězdy stále září, se tentokrát pustila do neobyčejně aktuálního tématu. Ale z pozice mužského vypravěče se jí ho podařilo uchopit poutavě, zajímavě, ale ne pateticky. Příběh o tom, že i v sebehorší situaci nesmíme ztrácet naději a že život je vlastně krásný. 

Nakladatelství: Albatros Media - CooBoo
Rok vydání: 2015
Žánr: Pro děti a mládež, Dívčí romány, Young Adult
Orig. název: Someting like normal


Na tuto knihu jsem si dělala zálusk hned, jak jsem si přečetla anotaci. Ta si mě opravdu získala natolik, že jsem netrpělivě vyhlížela vydání a jakmile se kniha ocitla nadosah, koupila jsem si ji. Nelituji, opravdu si mě získala. 

Hlavní hrdina Travis není žádný milius nebo neomylný chlap. Je to vlastně normální devatenáctiletý kluk, který si prošel peklem. Budí se z nočních můr, které má díky službě v Afgánistánu a vidá občas svého nejlepšího kamaráda, který už je ale mrtvý. 


Příběh je hlavně o tom, jak se Travis snaží zapracovat do normálního života poté, co se dostal od smrti a střelby. Cítí se mezi všemi divně, jako by byl z úplně jiné planety a přesto se snaží zapadnout. Všechno je tak nějak slušně řečeno na houby. S otcem nevychází. Jeho bratr je na pěst. K matce nemůže najít cestu, i když ona ho zbožňuje. Jediné, kde chce být, jsou jeho přátelé z jednotky a pak... Harper. Když se objeví Harper, není to někde na začátku knihy a nejde o prvoplánovou lásku. Travis vlastně ani nějak nepostřehne, že se děje něco, co mu obrací život vzhůru nohama. Je to poklidné a pomalé a nejde o žádného Sparkse a jeho Milý Johne. Tohle je příběh vojáka, který se snaží najít sám sebe a od toho se to všechno udává. 

Nejvíc se mi líbily v knize vzpomínky... Na Afgánistán. Na kamarády. Na Charlieho...

Zvláštní bylo, že mi vzpomínky na Charlieho, které se v knize objevovaly, přišly mnohem živější než Travisovy zážitky... Charlieho si nelze neoblíbit, protože Travis na něj vzpomíná hrozně krásně a vypráví o něm jeho vlastní příběh. Měla jsem pocit, že zatímco čtu, mi Charlie nakukuje přes rameno a přikyvuje hlavou. 

Někdy to bylo opravdu úsměvné a já měla pocit, že Charlieho znám snad víc, než Travise. Díky hlavnímu hrdinovi to uteklo hrozně rychle a bylo občas s povzdychnutím těžké přešlapovat klacky, které si házel pod nohy, protože udělal chybu. Prostě typický mužský, který občas zakopne a zas se zvedne. Rozhodně žádný superman a on ho ze sebe ani nikdy nedělal a to se mi na tom právě líbí. Je to hrozně reálné...

Co můžu říct? Čtěte pečlivě. Protože ta vyprávění a vzpomínky utvářejí dojem na příběh a hlavně vytvářejí charaktery Travise a Charlieho... A díky tomu je poslední část ještě dojemnější. Přiznám se, že u poslední věty mi ukápla slza, jak mě to dostalo. 

Co mi na knize vadí? Asi to, že v ní byly vynechány okamžiky fyzické romantiky... Netoužím po pornu, ale po pocitech a hezkém vylíčení, které nemusí zacházet do detailů. Myslím, že díky tomu by byl příběh úplně celistvý, ale takhle mi prostě kousíček chyběl, jako by ho autorka vykrojila. To je asi jediné mínus, protože ani nevím, jestli to tetování něco znamenalo či ne. Nebo co to vlastně bylo. Pokud už to máte někdo dočtené a postřehli jste to nebo vám to došlo, písněte mi to, prosím! :o))


Ale jelikož je to dívčí román a žádná červená knihovna nebo new adult, tak jsem to očekávala. Ovšem na to tam zas bylo docela dost dospěláckého humoru, které jsem zas neočekávala, ale líbilo se mi to. Ovšem k žánru se mi to taky nehodilo...

Na téhle knize je dobré, že si autorka dala natolik záležet, že mi to chvílemi skutečně přišlo, jako by to psal muž. Hrozně líbivé a některé chvíle opravdu vtipné, i když někdy byl Travis takový ňouma a někdy mi zas imponoval, můžu s poklidem říct, že na něj a Charlieho nikdy nezapomenu a bude patřit mezi další knižní hrdiny, kteří mi něco ze sebe dali a díky tomu budou existovat ve světě mezi řádky už navždy.

Knižní obálka:
Je rozhodně něžná. Něco takového jsem si představovala. Líbí se mi to. :o) 

Copyright © SVĚT MEZI ŘÁDKY | Šablona: Lucy Lillianne. Optimalizováno pro Firefox.