Tramín, který neurazí, ale ani příliš nenadchne
Anotace:
Kriminalista kapitán Otakar Kuba vyšetřuje násilné trestné činy už dvě desítky let. Je unavený a zvažuje odchod na zasloužený odpočinek. Ale ještě než se definitivně rozhodne, chce využít svoji dovolenou k regeneraci sil v rodném vinařském kraji a jak doufá, daleko od všudypřítomného zločinu. Ale ani kraj písniček a vína není násilí a zločinu ušetřen. Při návštěvě vinného sklípku u dávného kamaráda Vojty se objeví neznámá, záhadná a krásná dívka, která se představí jako Lucie. Lehce s muži zaflirtuje, vypije pár skleniček tramínu a zase mizí do noci. Zanedlouho poté je však nalezena nedaleko sklípku mrtvá...
První díl ze série Vinařská krimi od české autorky se odehrává ve vísce Stará Hora v oblasti Pálavy, kde si všichni vidí do talíře, jak to tak na vesnicích bývá. Díky českým reáliím a jménům působí místa i postavy až domácky. Příběh je napsán čtivě a rychle plyne, i když zde někteří čtenáři můžou najít slova a slovní spojení, které u nich budou evokovat dojem stylu psaní jako ze "staré školy". V celku pak příběh působí sympatickým dojmem, ovšem nebude pro každého...
Případ vyšetřuje kapitán Otakar Kuba se svým kolegou poručíkem Lukášem Vrbou, kteří jsou mimo to i staří kamarádi a jejich dialogy jsou složené z převážné většiny ze špičkování a popichování jeden druhého než z rozebírání samotného zločinu. Na jednu stranu to působí osvěžujícím a odlehčeným dojmem, na druhou to může zavánět až hluchými místy a vatou a odsouvat to podstatné do pozadí.
Vyšetřovatel Kuba je typem, na kterého vždycky letělo ženské oko, a který po rozvodu udržuje vztah se sice nesnesitelnou, ale za to fyzicky zcela dokonalou ženštinou. Poručím Vrba je pak "pro změnu" ženatý notorický sukničkář. Dva alfa samci na jednom smetišti a do toho další neskutečná krása; tedy samotná oběť zločinu (která byla stejně jako Kubova partnerka povahově na zabití), že se i samotnému patologovi rozklepala ruka, když ji měl skalpelem rozříznout hrudník...
Další postavy nejsou ničím zajímavé, nevybočují z řady a ani jim není dán prostor k tomu to nějakým způsobem změnit. Setkáme se tu např. s místní drbnou a jejím vykutáleným synem, jehož největším koníčkem je držení ucha u půllitru, nevěrnou ženuškou, Kubovým kamarádem, který překvapivě u ženských nikdy takový úspěch jako on neměl, starostlivou paní starostovou a zdejším bezdomovcem, protože každá ves musí mít taky svého vandráka.
Pátrání po vrahovi tak nějak plyne. Nenajdete zde žádné nečekané zvraty v ději ani napínavé situace. Zajímavé je snad jedině proto, že zavražděná se zjevila odnikud, nikdo ji nezná, nikdo ji nikdy neviděl... Děj v tomto směru není úplně předvídatelný, i když v jistém okamžiku jde některé věci odhadnout a ještě před koncem vyšetřování se množství viníků natolik zmenší, že už je to prostě buď... anebo...
Rozuzlení tedy není nijak dramatické a samotný konec knihy je pak třešničkou pro srdce toužící po happyendu. Tramín s příchutí krve by se dal jednoznačně zařadit mezi další odpočinkové knihy tohoto žánru, což rozhodně není nelichotivé hodnocení pro ty, kteří podobné krimi knihy vyhledávají.
Případ vyšetřuje kapitán Otakar Kuba se svým kolegou poručíkem Lukášem Vrbou, kteří jsou mimo to i staří kamarádi a jejich dialogy jsou složené z převážné většiny ze špičkování a popichování jeden druhého než z rozebírání samotného zločinu. Na jednu stranu to působí osvěžujícím a odlehčeným dojmem, na druhou to může zavánět až hluchými místy a vatou a odsouvat to podstatné do pozadí.
Vyšetřovatel Kuba je typem, na kterého vždycky letělo ženské oko, a který po rozvodu udržuje vztah se sice nesnesitelnou, ale za to fyzicky zcela dokonalou ženštinou. Poručím Vrba je pak "pro změnu" ženatý notorický sukničkář. Dva alfa samci na jednom smetišti a do toho další neskutečná krása; tedy samotná oběť zločinu (která byla stejně jako Kubova partnerka povahově na zabití), že se i samotnému patologovi rozklepala ruka, když ji měl skalpelem rozříznout hrudník...
Pátrání po vrahovi tak nějak plyne. Nenajdete zde žádné nečekané zvraty v ději ani napínavé situace. Zajímavé je snad jedině proto, že zavražděná se zjevila odnikud, nikdo ji nezná, nikdo ji nikdy neviděl... Děj v tomto směru není úplně předvídatelný, i když v jistém okamžiku jde některé věci odhadnout a ještě před koncem vyšetřování se množství viníků natolik zmenší, že už je to prostě buď... anebo...
Rozuzlení tedy není nijak dramatické a samotný konec knihy je pak třešničkou pro srdce toužící po happyendu. Tramín s příchutí krve by se dal jednoznačně zařadit mezi další odpočinkové knihy tohoto žánru, což rozhodně není nelichotivé hodnocení pro ty, kteří podobné krimi knihy vyhledávají.
Věra Fojtová: Tramín s příchutí krve
Série: Vinařská krimi (1.)
Série: Vinařská krimi (1.)
Nakladatelství: MOBA
Rok vydání: 2011
Počet stran: 240
Vazba: vázaná
Další díly série:
Žádné komentáře:
Okomentovat