Recenze: MANŽELSKÝ SEX (Jesse Kornbluth)

Davidovo prozření...


"Na sex určitě dojde, lásko. A snad taky na povídání. A... porozumění. A... růst."



Anotace:
Únik z nudy manželského sexu může nabýt rozličných podob. Málokterá z nich se ale obejde bez následků...

David Greenfield je rozvodový právník z Manhattanu, takže velmi dobře ví, kam až může člověk klesnout. Za léta praxe už vyslechl bezpočet nechutných a intimních příběhů, které provázejí rozpadlá manželství. On sám je v tomto ohledu naprosto spokojený: svou ženu Blair si vzal před dvaceti lety a nikdy toho rozhodnutí nemusel litovat.

I ti nejvyrovnanější z nás jsou ale občas vystaveni pokušení, kterému je téměř nemožné odolat. V Davidově případě má podobu atraktivní fotografky Jean, která ho požádá, aby se stal jejím milencem. Jen na šest týdnů, pak ji zase pracovní povinnosti odvedou do světa.

David váhá. Nechce se dopustit nevěry, vždyť přece až moc dobře ví, kam až to může vést. Ovšem na druhou stranu... Kdyby se přidala i Blair, už by to přece nebyla nevěra. Chvíle strávené ve třech by naopak mohly být vítaným oživením rutiny, do které manželský sex po mnohaletém soužití neodvratně upadne. Nikomu přece neublíží, když si splní svou celoživotní sexuální fantazii. Anebo se v tomto úsudku David trestuhodně mýlí?

Nakladatelství: Domino
Rok vydání: 2016
Vydání originálu: 2015
Žánr: Literatura světová, Romány pro ženy
Orig. Název: Married Sex
Počet stran: 216


Za recenzní výtisk děkujeme nakladatelství DOMINO


Nakladatelství DOMINO na fb

Knihu můžete zakoupit ZDE


Poklady z řádků I.   Poklady z řádků II.   Poklady z řádků III.



MANŽELSKÝ SEX je inteligentně sepsaná kniha, která vám dovolí nahlédnout do manželství z pohledu muže. To, co jsem očekávala, mi dala, i když mi postavy přišly trochu vzdálené. Do jejich věku mám daleko, ale jelikož v manželství žiju, v něčem jsem přece jen poznávala ty chvíle klidu a pohody. :o) 

"Nejkrásnější žena na světě je ta, která čte knihu."

Úvodní věta, kterou si mě autor hned získal. :o))

Četla jsem tvorbu od spousty autorů a tak vím, že muži mají specifický styl psaní. Trochu surovější a věcnější, než ženy, takže s tím by měl čtenář počítat. Mě to nerozhodilo, líbil se mi styl, jakým Kornbluth psal. Obzvlášť jsem obdivovala, jak dokázal do knihy vložit umění i osobnosti. Poklady z řádků jsou v této knize opravdu hodnotné a bylo úžasné usmívat se nad známými jmény, která použil nebo nad uměním, které obdivoval. Seznam je dlouhý a zajímavý. :o) 

Kornbluth v knize nepoužil žádný květnatý jazyk, ale naopak velmi lehký a čtivý. Je vidět, že je novinář a psát opravdu umí, věcně, přímo a bez zbytečností. Takových knih, které jsou napsány s pečlivostí, se mi pod ruku bohužel moc nedostalo. Jeho obraty mi seděly. Nevyžíval se v žádném dlouhém líčení a díky tomu v knize nebylo nic navíc, což mi plně vyhovovalo. Znám knihy, které jsou plné vaty, ale tohle rozhodně nebyl ten případ. Čtenář si přijde na své bez toho, aby mu někdo mazal med kolem pusy. :o)) Ty krátké kapitoly knihy mi naprosto vyhovovaly. Problém začíná, pokud máte raději delší. 

"Je to úplně jednoduché - nezvedej... lano... ze... země. Protože u druhého konce vždycky někdo stojí. Jakmile se lana chopíš, začíná přetahovaná, ve které vždycky prohraješ. Dokonce i když vyhraješ."

Hlavní hrdina David mi byl sympatický, když jsem ho pozorovala jakoby z dálky. Jakmile jsem brala v potaz i jeho myšlenky, někdy mě trochu vyděsilo, jak muži myslí a co mají v hlavě. :o)) Sex a nevěra jsou ústředním tématem knihy, ale nečekejte žádné porno. David je zkrátka muž. Má úroveň a dokáže být zábavný. 

Blaire, lektorka Barnardovy univerzity, byla trochu tajemstvím. Nejen pro čtenáře, ale i pro samotného Davida. Líbilo se mi, že to nebylo manželství, kde by znal každý toho druhého zpaměti, protože autor se snažil sepsat příběh velmi reálně a myslím, že se mu to povedlo. Realita chvílemi byla přímo surová i s těmi erotickými prvky, nic nepřibarvoval a mně to tak přišlo správné. 

Jean byla osobnost, kterou David dokázal vidět zprvu jako nádhernou ženu, se kterou by si mohl splnit erotické sny. Ale pak se jeho pohled rozvíjí a v tom je to největší kouzlo. Jakési prozření, které autor do knihy oduševněle vložil.

"Myslím, že klidně můžu citovat: Existují dva druhy romantiků - ti, kteří milují, a ti, kteří milují dobrodružnost milování.""Ke kterému patříš ty?""K oběma," odpověděla Blair bez zaváhání.

V knize bylo spousty okamžiků, které mi na tváři vykouzlily úsměv nebo mě prostě jen pobavil vtip, ryze mužský humor. Také historky ze života rozvodového právníka si mě získaly. To skutečně nemělo chybu a beru to jako velké plus! :o) 


"Podporovala ho na medicíně. Stal se z něj úspěšný doktor. Těsně před výročím svatby jí řekl: ,Zajdi si k Bergdorfovi a vyzkoušej si tam pár kožichů.´ Poslechla ho. Napsala mu na papír, který kabát se jí líbil a která prodavačka jí ho pomohla vybrat. Výročí přišlo, minulo a nic se nedělo. Sebrala trochu odvahy a zeptala se ho, jak je to s jejím dárkem. ,Dostala jsi ode mě zkoušení kožichů,´ odpověděl. Přesto s ním zůstala dalších pět let."

Samotný děj se tedy točí kolem manželského páru - Davida a Blaire, kteří už mají odrostlou dceru Ann na vysoké škole. A prožívají každý den tak trochu stereotypně (autor jejich stereotypy nijak čtenáře nenudí). Mají k sobě hezký vztah, ale hned na začátku mi přišlo, že tam chybí vřelost, i když David o své ženě skutečně básnil. Autor to později ke konci rozvádí a pomáhá hlavnímu hrdinovi dospět právě onou zápletkou, kterou jsem sice vytušila, ale to mě nezklamalo. O to víc jsem se těšila a hltala stránky, abych se dozvěděla, jak se s tím David popere. Neměl to snadné a možná právě do toho autor mohl dát trochu víc a zamyslet se nad tím, ale pochybuji, že by to každý čtenář cítil stejně. To je spíš můj osobní názor na věc, já mám ráda takové rozpitvávání trýznivých chvil. :o))

Konec je trochu otevřený... Čtenář i David má naději a teď jen doufat, že se to všechno povede tak, jak si přeje. Ale myslím, že to autor vyřešil moc hezky. To ukončení se mi líbí. Jsou z toho opravdu cítit emoce, které na začátku knihy záměrně vynechal. 

"S žádným mužem jsem nepocítila takové štěstí, jako když u pokladny Bloomingdale´s vytáhnu zlatou platební kartu."

Malé varování na konec? Není to povrchní čtivo, které by ve vás nic nezanechalo. Čtenářce se při čtení vyrojí v mysli spousty námětů na přemýšlení. Já sama jsem se zamyslela nad manželstvím i nad muži. :o)) Více to dá ženě vdané, ale to je už patrné z názvu. ,o) 

"A za desítky let," pokračovala Blair, "jeden z nás umře tomu druhému v náruči. Vím to. Ta představa se mi líbí. Miluju tě."

Knižní obálka: 
Líbí se mi, jaká je na omak a jak písmena vystupují. Upřímně, uvnitř se skrývá těžké téma, takže barevnější nebo složitější obálka by ho nedokázala vykreslit tak, jako tato jednoduchá. I když mi to z počátku nepřišlo, po přečtení jsem toho názoru, že tahle je vzhledem k obsahu knihy ta pravá.