V dubnu jsem měla v plánu zavítat akorát do Levných knih, kde jsme měla vyhlédnuté asi čtyři tituly. Plány mi ale překazil Světový (tý)den knihy a s ním kampaň Kniha ti sluší. Knihcentrum totiž při objednávce nad pět set korun zasílalo také červenou plátěnou tašku s logem kampaně. Představila jsem si, jak s ní budu poletovat na květnovém Světě knihy a bylo rozhodnuto. Co nejrychleji jsem objednala a snad poprvé se těšila víc na tašku než samotné knížky. A pak přišel balík a... taška nikde. Takhle to dopadá, když se na něco až moc těšíte... Tak se pojďte podívat aspoň na tu duševní stravu, která se v krabici ukrývala. :)
NÁKUPY
A začneme hezky doplňováním knihovny. Po nedávné nadšené recenzi bylo jasné, že Dám ti slunce u mě prostě musí zakotvit. A tak se taky stalo, takže tady mi nevzniká žádný čtecí rest a můžu se jenom kochat. ;) Jestli jste od Jandy Nelson četli Nebe je všude a zrovna vás nenadchlo, určitě její druhou knížku nezatracujte. Jděte do ní. Vážně. Je mnohem lepší!
Světýlko od italského autora spadá naopak mezi ty knížky, o kterých se zase tak často nemluví. Alespoň ne v naší knižní blogosféře/youtubesféře. Vlastně ani nevím, kam bych tuhle novelu zařadila. Vyznívá trochu depresivně, trochu psychedelicky, lehce jako magický realismus a z nějakého důvodu (snad vzhledem k tomu neznámému zářícímu bodu ve tmě) ve mně evokuje vzpomínky na Planinu.
Světýlko od italského autora spadá naopak mezi ty knížky, o kterých se zase tak často nemluví. Alespoň ne v naší knižní blogosféře/youtubesféře. Vlastně ani nevím, kam bych tuhle novelu zařadila. Vyznívá trochu depresivně, trochu psychedelicky, lehce jako magický realismus a z nějakého důvodu (snad vzhledem k tomu neznámému zářícímu bodu ve tmě) ve mně evokuje vzpomínky na Planinu.
 |
| ANOTACE: Dám ti slunce ANOTACE: Světýlko |
A pak už konečně přišly na řadu Levné knihy. Tam jsem šla na jistotu a vzala je útokem. Titul Co mě naučil tučňák jsem měla už dobu zarezervovanou v knihovně a jak už tak bývá, nějaký opozdilec ji vrátil chvíli po tom, co jsem ji objevila v nabídce LK a rozhodla se, že si ji pořídím. Rezervaci jsem tedy nechala propadnout, ale když jsem nakonec do knihovny zavítala, abych si vyzvedla květnové knížky, přidali mi k nim i „Tučňáka“. Proč to ale píšu. Zjistila jsem totiž, že i když jde v obou případech o první vydání, v detailech se knížky dost liší. A nejde jen o barvy a techniku provedení, ale i materiál.
 |
| ANOTACE: Co mě naučil tučňák |
Nakonec se mi podařilo zminimalizovat výběr na Petrolejové lampy (Nevím, jak vy, ale já ten mám ten depresivní film ráda.) a Obraz Doriana Graye společně s Cantervillským strašidlem (Kdo by tam nechal tohohle narcise, že jo?). I tak jsem udělala radost slečně prodavačce, která si stěžovala, že lidi klasickou literaturu vůbec nekupují. Kdyby tušila, že já se až na výjimky, mezi které patří např. Remarque, taky zrovna nepřetrhnu... ;)
 |
| ANOTACE: Petrolejové lampy ANOTACE: Na větrné hůrce ANOTACE: ODG/CS |
KNIHOVNA
A protože byl můj květen navzdory Světu knihy paradoxně prvním měsícem v tomhle roce, kdy jsem si nekoupila ani jednu knížku, spojím ho s dubnovými nákupy a zmíním v něm pár rezervací z knihovny. O „Tučňákovi“ už byla řeč o pár řádků výš, takže můžete porovnat, jak se od sebe mohou lišit dva výtisky téhož vydání. Snad to fotky alespoň trochu zachytily.
Cestu si ke mně po delším čase našel také Malý kamarád, kterého jsem si nejdřív chtěla vzít jako recenzní výtisk, pak si ho chtěla koupit, a nakonec jsem skončila u půjčení. (Alespoň prozatím.) A tedy můžu vám říct, že takovou bichli (počtem stran i rozměry) jsem už nějakou dobu neměla v ruce! A co vás v ní čeká? Jedno jihoamerické městečko, kde se zastavil čas. Prašné ulice a horkem se tetelící vzduch. A přestože vše na první pohled působí jako mrtvé, pod povrchem to vře společenskými a rasovými konflikty. A pak se na stromě najde oběšený chlapec... Chcete vědět víc? Klikněte na anotaci. :)
Zoufalce jsem naopak propásla v Levných knihách. Mělo by jít o beletrizovaný příběh z ulice, který je založený na skutečných událostech. A nenapsala ho Česka, jak jsem si mylně myslela, ale slovenská autorka. Je jasné, že to nebude jako Příběhy (z) ulice od Petra Freimanna, ale třeba se i tak dočkám zajímavého fěje, i když obálka ve mně moc nadějí nevzbuzuje. :D
A protože byl můj květen navzdory Světu knihy paradoxně prvním měsícem v tomhle roce, kdy jsem si nekoupila ani jednu knížku, spojím ho s dubnovými nákupy a zmíním v něm pár rezervací z knihovny. O „Tučňákovi“ už byla řeč o pár řádků výš, takže můžete porovnat, jak se od sebe mohou lišit dva výtisky téhož vydání. Snad to fotky alespoň trochu zachytily.
 |
| ANOTACE: Co mě naučil tučňák |
Cestu si ke mně po delším čase našel také Malý kamarád, kterého jsem si nejdřív chtěla vzít jako recenzní výtisk, pak si ho chtěla koupit, a nakonec jsem skončila u půjčení. (Alespoň prozatím.) A tedy můžu vám říct, že takovou bichli (počtem stran i rozměry) jsem už nějakou dobu neměla v ruce! A co vás v ní čeká? Jedno jihoamerické městečko, kde se zastavil čas. Prašné ulice a horkem se tetelící vzduch. A přestože vše na první pohled působí jako mrtvé, pod povrchem to vře společenskými a rasovými konflikty. A pak se na stromě najde oběšený chlapec... Chcete vědět víc? Klikněte na anotaci. :)
Zoufalce jsem naopak propásla v Levných knihách. Mělo by jít o beletrizovaný příběh z ulice, který je založený na skutečných událostech. A nenapsala ho Česka, jak jsem si mylně myslela, ale slovenská autorka. Je jasné, že to nebude jako Příběhy (z) ulice od Petra Freimanna, ale třeba se i tak dočkám zajímavého fěje, i když obálka ve mně moc nadějí nevzbuzuje. :D
 |
| ANOTACE: Malý kamarád ANOTACE: Zoufalec |
Žádné komentáře:
Okomentovat