Co skrývá Ghostwriter?
Za recenzní e-výtisk děkuji nakladatelství Mystery PressChci zakoupit tento titul!
Americká spisovatelka Alessandra Torre se do myslí čtenářů zapsala kupříkladu žhavou romancí na pomezí psychothrilleru s názvem Černé lži (recenze). Letos vyšla její odlehčenější romance Hříchy Hollywoodu (recenze), které nepostrádají atmosféru a dokážou si vás získat prostředím i tématem. Trochu opomíjená je Dívka z 6E, která vyšla v roce 2014 a čtenářům natolik k srdci nepřirostla. Nejnovějším počinem je právě Ghostwriter, který je mnohdy přirovnáván k prozatím poslednímu dílu autorky Colleen Hoover Pravda, nebo lež (recenze). Já bych řekla, že knihy se velmi liší, obdobný je pouze námět, ale to je vše. Já osobně byla nadšená spíše stylem psaní Alessandry Torre, zpracování má však šikovnější C. Hoover. No, povíme si více v recenzi...
Styl psaní má autorka vytříbený, jak víme již z jejích předchozích knih. Umí pracovat s textem, navnadit i používat slovní zásobu. Český překlad je sice obohacen o několik málo překlepů a hrubek, ale je to množství, kterého si zanícený čtenář nejspíš ani nevšimne. Problém je v dynamice příběhu. Obvykle má A. Torre velmi čtivý a dynamický styl, který opravdu odsýpá, ale v tomto případě se rozhodla pro rozvláčnější vypravování, které ne každého nadchne a bohužel mu chybí i potřebné napětí.
Zatímco její předešlý román Hříchy Hollywoodu byl spíše zábavným a romantickým čtením, tak v tomto případě se A. Torre rozhodla pro ztvárnění vážného tématu. Ústřední hrdinka Helena totiž umírá a zbývá jí pouhých několik měsíců života. Rozhodne se sepsat svůj příběh, ale jelikož je jí špatně a nemoc jí dává na frak, rozhodne se pro ghostwritera, tedy autora, který knihu napíše pod jejím jménem a získá honorář, ale nikoliv autorství. Námět je tedy silně depresivní, ale příběh je psaný věcným stylem, takže ačkoliv k vám emoce sahají, tak nepůsobí srdceryvně. Alessandra Torre se vás nesnažila vyždímat, ale podat vám náhled na život zajímavé postavy. Problém může nastat trochu v opakování děje, kdy je Heleně stále špatně, neustále to zmiňuje a vlastně se nic moc jiného neděje.
Titul tedy nahlíží na život odtažité, poměrně nesympatické a věcné spisovatelky Heleny, které zbývají tři měsíce života. Je to praktická žena, která se většinou lidem straní a nestojí o kontakt. Má své tajemství, které vám ukazuje postupně, v krátkých úsecích. Co se týče postavy, tak je opravdu šikovně vykreslená a uvěřitelná. Velmi povedený charakter, který nepostrádá psychologii.
Umírám. To jest chmurný začátek příběhu, přesto si myslím, že je lepší se to dozvědět rázně, jako když se strhne náplast. Stručně a jasně, krátce to zabolí a je klid. Můj doktor chodil kolem horké kaše, ukazoval mi výsledky textů a citoval počty krevních buněk, množství nádorových markeů a nakonec vytáhl snímek z magnetické rezonance, který zobrazoval nádor veliký jako menší citron. Prodlužoval, co mohl sdělit dvěma větami. Jste v posledním stádiu. Zbývají vám tři měsíce života. (Str. 10)
Autorka se rozhodla vám minulost hlavní hrdinky nastínit prostřednictvím krátkých úseků, převážně se zaměřuje na přímý děj a tím opadá právě napětí. Problém je, že díky těm krátkým textům nemáte možnost se do minulosti vžít a tak jen čtete dál, abyste tedy zjistili, co se tedy tehdy událo a kde je zakopaný pes. Jenže v závěru vyvrcholení na vás emoce vlastně nepůsobí, jak by měly, protože jste si k hrdinům, zmíněným v minulosti, možná ani nedokázali najít cestu. A vlastně skrze krátké pasáže ani nemohli, jelikož jsou opravdu jen jako vějičky. Takže to podstatné některé čtenáře bohužel nezasáhne tak, jak by správně mělo, což může na celý příběh vrhat špatné světlo.
Těšili jste se na žhavou romanci jako v předešlých románech? Tak to si nechte zajít chuť. V tomto případě se námět dotýká nejen umírání a smíření se s osudem, ale i náhledem na život, mezilidské vztahy a minulost.
V závěru vás tedy čeká velké rozuzlení a závažná témata, na což každý bude reagovat jinak. Některé čtenářky budou ronit slzy, jiné budou dojaté a dalších se příběh s ohledem na zpracování nedotkne tak, jak autorka zřejmě zamýšlela. Ač jsem emotivní a téma mi nebylo příjemné, se mnou konec ani nehnul. Prostě mi to bylo jedno, protože jsem postavy vlastně neznala. Nevím, jak vy, ale já bych tento počin nepřirovnala k psychothrilleru, to rozhodně ne, ale své kvality má.
Příběh je opravdu zajímavý, poutavý a emotivní, avšak ne každému bude zpracování příjemné. Autorka námět uchopila nezvykle a nevložila do něj napětí, jak jsme v jejím pojetí zvyklé. Namísto toho vás čeká sonda do života, prakticky život až na dřeň s množstvím reálných prvků. Román bych doporučila těm, které takové téma zajímá a chtějí něco surového.
Co na titul říká Chensie? Mrzí mě zavádějící anotace, která mě přivedla sice k zajímavému a kvalitnímu titulu, ale já se takovým tématům vyhýbám. Nemám je v oblibě a s ohledem na anotaci jsem očekávala něco naprosto jiného a žhavého, jenže toho se mi nedostalo. A. Torre je úžasná spisovatelka, ale v tomto případě zpracování bylo naprosto nešikovné, postrádalo náboj a napětí, ačkoliv chápu, co tím autorka chtěla říct. Přitom sama v knize zmiňuje, co všechno má kvalitní kniha obsahovat a sama se tím ve svém zpracování neřídila, bohužel. Její um budu i nadále opěvovat, ale tento počin jí skóre nejspíš u některých čtenářů včetně mě zkazí.
Anotace:
MOJE POSLEDNÍ KNIHA BUDE MOU ZPOVĚDÍ…
Lhala jsem. Policii, přátelům i rodině jsem kdysi vyprávěla příběh, vylhaný od začátku až do konce. A víte co? Všichni mi uvěřili.
Ale není se čemu divit. Vyprávění příběhů mě přece proslavilo. Patnáct bestsellerů. Miliony fanoušků. Sláva a úspěch.
Nyní mi zbývá napsat už jen poslední příběh. Ten ale bude ze všech nejlepší, s dechberoucí zápletkou a vyvrcholením, které srazí čtenáře na kolena.
Jejich reakce mě však už trápit nemusí. Říká se, že smrt může být vysvobozením.
Tak uvidíme…
Nakladatelství: Mystery Press
Rok vydání: 2020
Žánr: Romány pro ženy
Počet stran: 320
Formát: PDF, Epub, Mobi
Žádné komentáře:
Okomentovat