Thriller, který snadno zapadne
Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji společnosti Euromedia.
Ikar na FB.
Knihu si můžete koupit TADY.
Dcera někoho jiného je debutem americké autorky Amy Gentry. Vypráví o rodině, která se neúspěšně snaží vyrovnat se zmizením starší dcery. Té bylo třináct let, když jí jedné noci unesl neznámý muž. Alespoň tak si to pamatuje Juliina mladší sestra Jane, která vše sledovala – schovaná ve skříni a ochromená strachem. Od té doby uplynulo už osm let a policie ani Juliiny rodiče nemají žádné informace o tom, co se s ní mohlo stát. Jako by nikdy neexistovala. Pak se ale stane něco, co by nikdo už téměř nečekal. Julie se jednoho dne vrátí. Objeví se u domu své rodiny, jejíž modlitby byly konečně vyslyšeny. Jenže následující dny nejsou zalité slunce, jak by se dalo očekávat. Zvláště když napovrch začnou vyplouvat pochybnosti o tom, zda je Julie opravdu Julie.
V téhle knize není čas na otálení ani rozvláčný začátek. Autorce k nastínění situace stačí první desítka stran. Na začátku té druhé vás bez dalšího otálení postaví tváří v tvář světlovlasému zjevení se strhanou tváří a kruhy pod očima. Návrat Julie je tak rychlý, že se ani nestačíte vžít do pocitů rodičů, kteří o své dítě přišli a teď ho beznadějně hledají. Za to následně vás čeká podstatně delší cesta plná zmatenosti...
Příběh mě zpočátku příjemně překvapil. Slova vypravěče se ujala Juliina matka, která díky svým rozpolceným a pro mnohé ne moc mateřským myšlenkám, pochybnostem a nejednoduchým vazbám ke členům rodiny dodávala ději barevnost a lehkou plastičnost. Přispívaly k tomu i netypické popisy a přirovnání jejích pocitů, které ozvláštňovaly a odlišovaly styl psaní. Bohužel po návratu Julie a nástupu er-formy, která se s ich-formou začala střídat a postupně ji odsouvala do pozadí, se tyto části začaly vytrácet, až zmizely docela. Místo toho se začala stále častěji objevovat vztažná zájmena jež/jenž a osobní zájmeno jej, zahlcující nejednu stránku a působící dost rušivě.
Er-forma je zvolená u částí, ve kterých sledujeme Julii, která se příliš jako Julie nechová a autorka se neváhá uchýlit i k několika nelogičnostem, jen aby čtenáře zmátla ještě víc. Největší problém ovšem nastává při návratech do minulosti. Na pár stranách se vždy setkáte s jinou postavou, jejíž příběh je vytržený z kontextu a vy netušíte, která bije. Autorka v tomhle ohledu udělala chybu v tom, že těch postav zvolila příliš. Vždy se kolem vás jenom mihnou a kromě velkého otazníku ve vás nezanechají nic. V takovém množství nejde odhalovat a něčeho se dopátrávat. Máte co dělat, abyste se v něm vůbec zorientovali. To, co má působit tajemně a má udržovat čtenářovu pozornost, je jen zacuchané klubko různobarevných nití, z nichž vás žádná nijak zvlášť nezaujme a ve výsledku vám je jedno, kde má která začátek a konec.
Bohužel ani přítomná linka to nijak nezachraňuje. Prakticky se v ní nic neděje a napětí byste v textu hledali podobně jako jehlu v kupce sena. Pro mě osobně se časem příběh stal víceméně otravným čtením, do kterého jsem se musela nutit. Nejzajímavější byla závěrečná vzpomínka na to, co se tenkrát vlastně stalo. Námět knihy je stokrát omílaný a ničím překvapující. O to by v konečném důsledku zase tolik nešlo, pokud by byl dobře zpracovaný. A to podle mého nebyl. Amy Gentry si chtěla se čtenáři pohrát, ale nějak zapomněla, že každá hra má mít srozumitelná pravidla, jinak se z ní stane překombinovaný chaos, ve kterém se ztrácí to věrohodné.
Dcera někoho jiného je zcela průměrný a dějově ne příliš dobře vystavěný titul, na který si za chvíli ani nevzpomenete. Pokud si knížku ale přece jen budete chtít koupit, zkontrolujte si, zda vám 144 strana volně navazuje na 145. V mém výtisku se totiž mezi tyto strany připletlo osm listů obsahujících děj ze stran 129 – 144.
Anotace:
Když třináctiletá Julie jedné noci zmizí z domu, vypadá to na učebnicový příklad únosu. Jenomže nikdo se neozve s žádostí o výkupné, neobjeví se jediná stopa… Až se po dlouhých osmi letech Julie, nyní už dospělá žena, zničehonic objeví na prahu rodinného domu. Počáteční úžas a nadšení celé rodiny však záhy vystřídají neodbytné otázky, které se Juliině matce vkrádají do mysli – zvlášť když se Julie s rodinou sžívá jen pomalu a chová se více než podivně. Proč odmítá chodit na terapii? Kam tak záhadně mizí z domu? Proč nechce mluvit, o tom, co se stalo? Kam se poděly peníze z fondu, zřízeného na Juliino nalezení, který spravoval její otec? A co je nejhorší – je tahle žena opravdu jejich Julie?
Amy Gentry: Dcera někoho jiného
Název originálu: Good As Gone
Nakladatelství: Ikar
Rok vydání: 2017
Počet stran: 264
Vazba: vázaná s přebalem
Žádné komentáře:
Okomentovat