Recenze: PAPÍROVÁ LABUŤ (Leylah Attar)


Papírová labuť vás zlomí a pohladí!

„Buď si vybereš lásku, nebo nenávist, protože tam, kde jedna žije, druhá umírá.“ (Str. 347)


Za recenzní e-výtisk děkuji nakladatelství Moba.

Moba na FB.

Chci zakoupit temný román Papírová labuť.



PAPÍROVÁ LABUŤ je jeden z titulů, který jsem měla hodně dlouho vyhlédnutý a anotace mi doslova nedala spát. Zdá se vám záhadná? Pochopíte ji až během čtení stejně jako spousta dalších informací... Sledovala jsem netrpělivě datum vydání a hledala více informací, protože mi kniha přišla hodně tajemná a lákavá – přesně taková je! Musím se přiznat, že jsem typ člověka, který má rád temné a brutální prvky v knize, takže to pro mě byla jasná volba. Byla jsem trochu nejistá, jak se mi kniha bude líbit, ale teď už po dočtení vím, že mi nestačí mít ji jen jako elektronickou verzi, musím ji mít tištěnou ve své knihovničce a brzy si ji přečíst znovu! 


Styl psaní v ich-formě minulého času dokáže vytvořit velmi čtivou a silnou atmosféru, která čtenáře v určitých chvílích skutečně vyvede z míry a doslova pozře. Zejména na začátku je působení nejsilnější. Kapitoly jsou středně dlouhé, ale kniha se celkově dělí na části, které vypovídají o různých stádiích děje. Ten se totiž v průběhu mění a to poměrně dost a dá se říct, že i neočekávaně. Nejtemnější část vás čeká do poloviny knihy, poté už nastupuje něco, co vás rozhodně zaskočí. 

Působivý je způsob, jakým autorka přistupuje k vyprávění některých situací. Neprovede vás jen částí, ale formou několika kapitol v minulosti vám dá možnost nahlédnout do všeho, co podstatného i emotivního se za tu dobu událo. 

„Skye? Nehraj si se štírem, jestli nechceš, aby tě bodnul. Jsme krutí, draví a pní jedu.“ (Str. 145)

Jedinou překážkou před úžasným příběhem se může stát prolog, který je díky odbíhání od děje a Skyinu plkání lehce zmatený. Je potřeba číst obezřetně, ale ani nevím jak a kdy a najednou mi styl psaní nedělal problém. Začetla jsem se tak rychle, propadla jsem se do příběhu a nechtěla odejít. 

Skye je dívka, která má všechno, nač si jen ukáže. Zhýčkaná princezna se však dostane do šlamastiky, která by ji nikdy nenapadla. Dostala se do spárů únosce, který nemá vůbec žádné emoce a nebojí se ji jakýmkoliv způsobem ponižovat a psychicky týrat. Zlomená Skye se modlí o záchranu, protože jí jde o život. 

Únosce má svůj vlastní příběh. Důvody, proč dělá taková zvěrstva, jsou velmi silná. Silnější než cokoliv na světě. Natolik má nenávist a bolest pod kůží až nevnímá nic jiného. 

Oceníte, že příběh je hezky propletený a někde nastává i fáze, která zavání ironií, jež se v životech skrývá. Postavy jsou velmi dobře sepsány, skutečně jim autorka vdechla život a vy s nimi dokážete nejen soucítit, ale chybí vám i v době, kdy už tam vlastně nejsou. Je u nich vidět vývoj, což ocení i náročný čtenář. 

Lidská psychika je něco křehoučkého, žloutek ukrytý ve skořápce – stačí jediná prasklinka a všechno se vylije ven: soused odejde na sebevražednou misi, kmeny se zmasakrují navzájem, země odvracejí tvář od nespravedlnosti. A tohle všechno začíná uvnitř, protože uvnitř se rodí úplně všechno. (Str. 111)

Dynamický děj a svazující napětí v druhé polovině knihy trochu ustupuje. Násilí, bezcitnost a psychické týrání a lámání duše je nahrazeno něčím zcela opačným. Nemusíte mít obavu, že by to autorka s brutalitou přeháněla, podle mého to vystihla naprosto přesně a nic není navíc, vše je velmi promyšleně napsáno tak, aby se čtenář neocitnul na hraně, kniha se nezměnila v horor, ale i přesto se čtenářkám do páteře zakousl příjemný chlad. 

Emoce jsou silným hnacím motorem, ale i přesto nejsou sepsané tak, aby jste měli pocit, že se z vás Leylah Attar snaží pocity a slzy ždímat. Nemáte potřebu proplakat se dějem, ale rozhodně budete hrdinům držet pěsti. Tajemství a propletené osudy, které vás nadchnou, jen podtrhují silné emoce, které autorka hrdinům vložila do duší. 

Co pro mě bylo neočekávané byla míra lásky a romantiky, která vyvažovala temnotu knihy a možná ji i trochu víc zastírala. Pokud máte rády takové drsnější čtení pro ženy, pak budete nadšené, protože vám nebude absolutně nic chybět. Erotické scény jsou vhodně sepsané a hlavně jich není tolik, aby vás odradily. 

Jelikož se děj odehrává převážně v Mexiku, autorka neopomněla obohatit svou knihu ani o jejich rozmanité zvyky a tradice. Ty nezatěžují, nenudí, ale dodají titulu šmrnc. Nároční čtenáři za ně budou moc rádi, protože díky stránkám máte možnost poznat i mexickou kulturu včetně jejich pokrmů, na které jsem doslova dostávala chuť. Samozřejmě díky tomu také text obsahuje cizí slova, která si však snadno odvodíte nebo jsou vzápětí přeložená. 

Závěr knihy je možná trochu protáhlejší s ohledem na to, že autorka chtěla mít tu pověstnou tečku na konci, ale upřímně mi to nepřišlo zdlouhavé a nemám pocit, že by snad nějaké kapitoly byly navíc. Žádná zbytečná vata se prakticky v příběhu nevyskytovala a proto ani lehce prodloužený konec nikoho neodradí, spíše bych řekla, že dodá takový ten klid a mír, který je v tomto románu s ohledem na temné začátky potřebný. 

„Je to celý v prdeli, Rafaeli. Nejsou ani grázlové, ani klaďasové. Každý má nějakej důvod.“ (Str. 214)

Co na Papírovou labuť říká Chensie? Zamilovala jsem se do první poloviny příběhu, druhá mě zaskočila trochu nepříjemně, ale při dočtení mi došlo, že to k tomu prostě patří. Oceňuji, že se autorka rozhodla zavést do knihy spousty zajímavostí, jako jsou právě ty tradice, origami, atd. a hlavně se zaměřila spíše než na tradiční násilí na psychickou tyranii, která byla o mnoho temnější a působivější. Jak jsem hlásala na začátku, Papírovou labuť budu mít v knihovničce stůj, co stůj. Ta mi prostě nesmí uletět a navíc si ji chci v tištěné podobě přečíst znovu a vychutnat si to, co už nyní vím... 

Během dvou hodin se malá šedá místnost daleko v horách proměnila v pekelný iniciační obřad. El Charro ukradl každému z chlapců jeho duši. Byl to ďábel, který je kul ohněm, krví a sírou. (Str. 223)

Komu bych knihu doporučila? 
V anotaci je sice varování, že není pro citlivé duše, s čímž souhlasím, ale zas si myslím, že druhou polovinu knihy s těmi úchvatnými zvraty by nejvíce ocenily právě takové čtenářky. Určitě doporučuji všem čtenářkám, které touží po temnějším příběhu, ale přitom nechtějí přijít o lásku a něhu.

Poklad nemusí být vždycky to, čeho se zuby nehty držíte. Někdy se stane kouzlo až v okamžiku, když se ho vzdáte. (Str. 514)


Knižní obálka: 
Je zvláštní, ale má něco do sebe. Je to skrytý význam, nad kterým můžete polemizovat... Vypovídá o titulu, to se nemusíte obávat. :o) Pro mě trochu zavádějící, ale jak říkám, tak anotaci i ilustraci zkrátka pochopíte až po dočtení a tak to podle mého u takového titulu má být. 

Anotace:
Vytvoření návyku prý trvá 21 dní. Je to lež. 21 jedna dní se držela. Ale ve dvaadvacátý den by dala cokoli, aby se mohla vrhnout do sladké náruči smrti. Protože dvaadvacátý den si uvědomí, že cenou za její únik bude jistá smrt jednoho ze dvou mužů, které miluje. Papírová labuť je strhujícím příběhem o vášni, ztrátě a vykoupení, temnou, avšak dojemnou romancí plnou intrik, kuráže a napětí. Vzhledem k násilnému obsahu, sexu a vulgarismům je román určen vyzrálým čtenářům. Téma není pro slabší povahy.

Nakladatelství: Moba
Rok vydání: 2017
Vydání originálu: 2015
Žánr: Romány pro ženy, Thriller
Počet stran: 400
Vazba: pevná