Fantasy a psychologická tvorba

Jelikož jsme nedávno začaly spolupracovat s e-shopem Knihcentrum, bude dnešní webový příspěvek jak jinak než o recenzních výtiscích, které dorazily do našich schránek. Pokud jste četli můj článek Deset skvělých knih, už jste určitě z názvu odhalili, jakým směrem se můj výběr ubíral. :) Ale necháme nejdřív slovo Chensie, aby vám sdělila, proč zabrousila do fantasy vod a jaký titul tam ukořistila. :)


✴ ✴ ✴


Lovcův odkaz

(Alex Drescher)


Proč jsem si vybrala Lovcův odkaz? Nebyl žádný důvod, proč si ho v záplavě novinek nevybrat k recenzi, jelikož jsem věděla, že buď budu titul recenzovat na vlastní pěst, nebo pro nějakého našeho spolupracujícího partnera. Knihcentrum mi nabídlo široký výběr a já nezaváhala, jakmile jsem viděla, že mohu zabrousit i do vod nakladatelství Fantom Print, které nedávno vypustilo do světa horkou novinku. Knižní obálka se mi moc líbí, přestože je spíše počítačově vytvořená a je to na ní vidět trochu víc, než by bylo třeba. Samotná anotace je prostě lákavá, takže jsem si řekla, že odolat by bylo jenom na škodu. Jsem moc ráda, že mám dílo doma. Postarám se o něj víc než dobře a věřím, že si ho skvěle užiju!



Anotace:
Evropa zbídačená hospodářskými krizemi, exody biblických rozměrů a válkami vydávanými za humanitární intervence nemá Prokopu Koutnému co nabídnout. Jestli se ale člověk může na něco spolehnout, je to rodina. Dokonce, i když oficiálně žádnou nemá. Jenomže dědictví po dávno zapomenutém otci není ani náhodou takové, jaké by si přál. Někdo zdědí dům, jiný krabici plnou peněz. Prokop zdědil krev Lovce a otevřel se mu tak svět Prolnutí, místo, kde se střetává svět vědy se světem magie a kde už po staletí zuří válka o moc, proti které je soupeření Unie a Ruskoasijské federace jen neškodným poštuchováním. Pak je tu ještě to největší tajemství jeho otce. Kdo by uvěřil, že si ho vzal do hrobu? A Prokop by to tajemství mohl znát. Štvanice může začít…



✴ ✴ ✴


Běsi, co mě sužují

(Patrick Declerck)


Podobně jako Chensie „Odkaz“ jsem i já měla „Běsi“ vyhlídnuté už nějakou dobu a vlastně jsem jen čekala na srpnové období svátku a narozenin, kdy si vždycky dělám knižní radost a nakupuju víc než obvykle. Ne že bych teď neměla co objednávat. To já vždycky něco objevím. :D Navíc v seznamu od Knihcentra se mi líbil ještě Loutkář, takže to vypadá, že půjde do košíků místu „Běsů“. :) A proč zrovna tenhle titul? Noo... vy už mě přece co se týče knižního vkusu trochu znáte, takže jakmile se někde objeví termíny jako psychologie, psychiatrie, nervové a duševní poruchy, už slintám jako ti Pavlovovi psi při rozsvícení červeného světla a potřebuju si to nutně přečíst!


Anotace:
Dětství v Bruselu. Škola, kde jsem otupělý nudou pozoroval oknem, jak prší. Babička byla šílená. Charcotovská hysterička. Strýc tíhl spíš k lehké psychopatii. A táta byl ochotný odjet kamkoliv: do Argentiny, do Ameriky… Kamkoliv, jen když to bylo někde daleko… Celé té podivné skupince se moc dobře nevedlo. O něčem svědčí už jen to, že náš rodinný lékař byl psychiatr… Takže se ze mě nutně stal napřed neurotik a potom, o dost později, psychoanalytik… Nakonec, abych si to vyřídil s ubíhajícím časem a zvítězil nad svými obsedantními zábranami, přinutil jsem se, po vlastní analýze a díky ní, ke psaní. Psát všemu navzdory.



Jak je vidět, Drescher a Declerck to u nás vyhráli na plné čáře. 
Kdo z nich by to vyhrál u vás? :)





Copyright © SVĚT MEZI ŘÁDKY | Šablona: Lucy Lillianne. Optimalizováno pro Firefox.