Recenze: ŽÁDNÁ CHVÍLE NENÍ POSLEDNÍ (Petr Heteša)

Chtěli jste mazec, máte ho mít!


Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Brokilon
Brokilon na FB

Chci zakoupit tento titul! 


Talentovaného autora akčních sci-fi a fantasy Petra Hetešu nejspíš znáte a pokud ne, pak byste to rozhodně měli napravit! Spisovatel má totiž zvláštní dar. Dokáže vás pobavit, vytřít vám zrak a dostat na lopatky (klidně vše dohromady během jedné scény) svými akčňáky ve stylu Bruce Willise. Ve Světě Mezi Řádky už jsme vás informovaly o několika jeho titulech, mezi nimiž vyniká originální román Infico. Sex, drogy & cyb´n´roll je poměrně intenzivní dílko, které vás zničí jako tsunami. Nezkoušej na mě zapomenout vyšlo minulý rok a rozhodně je nezapomenutelné. Démoni jsou věční je nepředvídatelná fantasy, která si svým humorem získá každého.
Styl psaní v ich-formě už má autor za léta psaní vyladěný do detailu. Snadno vás tak okouzlí přirozenou, lehce nadlehčenou atmosférou, která skvěle doplňuje děj a znáte ji spíše z amerických akčních filmů. V tomto případě je příjemné, že ji trochu podkopává český humor, který mi tentokrát přišel o něco výraznější a skoro na roveň toho amerického. Popisy nezacházejí do zbytečností, ale je nutné vás upozornit, že Petr Heteša je vypravěč. Rád sepíše i to, co je sice méně podstatné, ale dokresluje to, jak prostředí, tak i charaktery. Pro některé čtenáře se jedná o propracované prvky, ale někteří si na takové vypravování budou muset chvíli zvykat. Ta upovídanost má své meze, takže neočekávejte příběh o ničem, bez hodnoty či myšlenky, jedná se prakticky o něco propracovanější vedlejší rysy, které jsou z objektivního hlediska výhodou.

Kniha začíná vášnivě... a odporně. Autor ví, jak poukázat na to, že nevěra je zlo. Rovnou před očima vám poměrně nechutně zabije páreček, ani nemrkne. Citlivějším čtenářům se žaludek trochu zhoupne hned na začátku, ale nebojte, pokračování je na bázi akčního napínavého sci-fi. Máte možnost zaklimatizovat se v prostředí Baltimoru a poznat ústředního drsňáka. 

Luc Degardin toho má za sebou fakt dost. Dva roky si pobyl v Afghánistánu, ale neskončilo to nejlíp. Momentálně občas přednáší FBI zelenáčům a pracuje jako likvidátor elektronické pozůstalosti. Ten job je prostě unikátní a k čemu všemu se Luc dostane, to budete koukat! Sám Luc je typickým hrdinou Petra Heteša. Je to svobodomyslný hrdina. Pohodář, který dokáže brát všechno s absolutním nadhledem a i s beretou na zátylku vás klíďo píďo pošle do hajz háje zelenýho. K tomu nechybí ani  zmínky o Jacku Danielsovi (ač zrovna nepiju, během čtení dostávám chuť dát si panáka, ať neztrácím glanc) a Malborkách - v tomto případě akční hrdina kouří Camelky. Luc má vlastně spíš pech než štěstí a tak se v těch srač tom bahně brodí až po kolena. Nehraje si na žádného hrdinu, prostě je sám sebou a o to víc mu držíte pěsti. 

Ústřední postavy autorových děl jsou si vždy něčím podobné. Jsou to drsňáci/pohodáři, život a smrt mají na háku. Klestí si svou cestu mimo stádo s cigaretou v puse a sklenkou Jacka Danielse v ruce. Vždy mají výtečné poznámky a jsou to sympaťáci. S takovými hrdiny nelze šlápnout vedle a někteří čtenáři včetně mě si vybírají tituly Petra Heteše právě díky těmto neodolatelným charakterům. Vedlejší postavy jsou uvěřitelné a mají své dobré i špatné stránky. Jestli nechcete nic na jedno brdo, tak věřte, že ostatní hrdinové vzduch osvěží. 

Skvělé je, že autor se ve svých knihách orientuje na místa, která už jsou pro vás prakticky známá nebo k nim díky přečtení předchozích titulů máte nějaký vztah. Naprosto perfektní tah, protože už od začátku se cítíte jako doma a snadno vás příběh vtáhne, ať se v něm děje cokoliv. Takže vítejte v Baltimoru. Po kolikáté už? To je fuk, hlavně, že jste konečně zas tady! Prostředí je popsáno velmi autenticky a někdy dost nápaditě, což ocení náročnější čtenář. Snadno si vše představíte a nejspíš se vám na oněch místech bude líbit stejně jako Lucovi. Kupříkladu Blue Moon Cafe je nezapomenutelné, neprodává se v něm totiž káva. Ve zdi jsou vidět díry po kulkách. Vznikly, když byl majitel kavárny dvakrát střelen svou vlastní manželkou. A přesně v takovém duchu se ty originalitky a černohumorné vtípky odehrávají. Takový příběh nelze nežra nezbožňovat! 

Tentokrát je humor lehounce jemnější. Působí přirozenějším dojmem, i když je stále ostrý jako břitva. Dočkáte se, jak amerického humoru, tak i toho českého. Není natolik výrazný, ale skvěle doplňuje spletitý děj.

Autor si dal záležet, aby vám všechno odhaloval postupně. Příběh má náboj a je napínavý, jen se musíte smířit s tím, že vám nic nebude servírováno na stříbrném podnose a musíte si všemi kličkami a zatáčkami projít. Na spletitosti, propracovanosti a neočekávaných zvratech si dal autor rozhodně záležet. Stránka tajnůstkaření je vážně přitažlivá a stejnou mírou někteří nedočkaví čtenáři mohou i trpět. Co dodat, autor je maličko tyran a sype nám drobečky než se objeví to velké finále... Pravda, závěr působí zrychleným dojmem. Určitě by si konec zasloužil větší prostor, i kdyby to znamenalo titul o dalších pár desítek stran protáhnout. To jediné vám zřejmě může zkazit jinak prvotřídní dobrodružství, ve kterém se nenudíte. 

„Aha. Už jste někdy zastupoval někoho, komu hrozila šibenice?“„Ano, dvakrát.“„A jak to dopadlo?“„Skončili na šibenici... Teda jeden.“„A ten druhý?“„Dostal křeslo.“„Super. V tom případě jste ten správný člověk pro mě.“ (Str. 98)

Román rozhodně doporučuju. Nejlíp si ho přečtěte všichni a pak se rovnou vrhněte na Infico! Už po jedné autorově knize vzniká závislost na jeho bibliotéce. Možná stejně jako já začnete dokupovat a číst i předchozí tituly, protože víte, že jsou vám psané přímo na míru. Věřím, že máte-li v oblibě takové příběhy, autor vás nezklame. 

Žádná chvíle není poslední nepřekoná můj top Infico. Postrádá tu správnou originální myšlenku, ač zpracování je stejně výborné a kvalitní. Kniha mě bavila. Zahnala podzimní chmury, vlezlou zimu a nejspíš i nachlazení, protože po přečtení jsem byla jako znovuzrozená. Blahodárná jsou dobrodružství, která vás chytí a nepustí. Pokud jste četli pár autorových děl, určitě plně chápete, proč patří mezi mé top české autory. Věřím, že si získá i vás. 

Knižní obálka je fajn. Líbí se mi, že se poslední tituly podobají určitým rysem. Hned se romány Petra Heteše poznají na první pohled a to je jenom dobře. Samozřejmě, ústřední hrdina nechybí a k tomu ta šeredná kočka, která má svůj důvod, ač vám to z počátku  nepřijde. Vyhovující, pěkné.



Anotace:
Cesta do záhrobí existuje jen jedna, a to smrt. Pokud vám někdo nabídne jinou, je to buď blázen, šílený vědec, nebo není z téhle planety. V mojí neuvěřitelné story se pravděpodobně zkombinovaly všechny tři alternativy.
Vyřizoval jsem elektronickou pozůstalost po profesorovi, který se zabýval biotechnologickými neuronovými nanosystémy, když mi z jeho notebooku přeskočil do mobilu invazivní software, aniž by mě požádal o souhlas.
Dostal jsem magickou kartu a stal se tak účastníkem něčeho, co připomínalo šílený larp šílené sekty. Jsem sice docela hravý typ, ale tohle byla naprostá ptákovina, které jsem se rozhodně účastnit nemínil. Až později jsem pochopil, že když už tu jejich kartu jednou mám, tak nemám na vybranou. Cíl hry – záhrobí. 
Jenže ti pitomci netušili, komu ji dali. Měl jsem za sebou dva roky v Afghánistánu a externě přednášel FBI v Quanticu.
Jestli chtěli mazec, měli ho mít.

Nakladatelství: Brokilon
Rok vydání: 2018
Žánr: Sci-fi a fantasy
Počet stran: 450
Vazba: brožovaná




Copyright © SVĚT MEZI ŘÁDKY | Šablona: Lucy Lillianne. Optimalizováno pro Firefox.